Jak se zbavit alergií? Je to možné? Kde je zakopaný pes?

Tentokrát se o své zkušenosti s vyléčením alergií podělili tři lidé.

HANKA BUREŠOVÁ – terapeutka a léčitelka

„Silnou alergií na kočky jsem trpěla několik let. Léky moc nefungovaly a ani jsem je nechtěla brát dlouhodobě. I když byla alergie dost obtěžující, i tak jsem si kontakt s kočkami neodpustila. Zvlášť, když byla kočka u příbuzných, kam pravidelně jezdíme. Jednou jsem řekla dost - dám si čas a podívám se, proč tu alergii mám a zda se s tím dá něco dělat. V klidu jsem si lehla a ponořila se do hloubi sebe sama. Před očima mi běhaly různé obrazy a mezi nimi i vzpomínka na mého zrzavého kocoura z dětství. Přejelo ho auto, bylo mi asi 8 let.

A tak jsem si znovu dovolila prožít smutek, když jsem ho našla u silnice. Znovu jsem byla ta malá holka, která se zařekla, že UŽ NIKDY NECHCE ŽÁDNOU KOČKU, aby nemusela znovu prožívat bolest po úmrtí milovaného společníka.

To jsem v sobě měla uzamčené několik let a vůbec jsem o tom nevěděla. Dovolila jsem si prožít bolest znovu, odžít si ten neskutečný smutek. Je to již několik let, co se mi povedlo odblokovat tento program a nyní máme doma kočky dvě.“

HANA RANDÁKOVÁ – hlubinná terapeutka

„Měla jsem milion alergií - prach, pyl, peří, roztoči, plísně a kočky.

Doma jsme měli jednu britskou kočku. Doktorka nařídila "zbavit" se kočky, vyhodit závěsy, koberce,... Já se tehdy šprajcla a pořídili jsme si ještě jednu kočku.“ Hana líčí příběhy zbavování se alergií jednotlivě:

Kočky

„Pátrala jsem sama v sobě a ve svém dětství a našla důvod - strach milovat kočky, protože v dětství jsem byla babičkou nucena topit koťata. Bylo to pro mě utrpení, ale jako malé dítě jsem nedokázala vzdorovat autoritě.

Dovolila jsem si prožít tu bezmoc a lítost nad nebohými koťátky, poplakala jsem si a bylo po alergii.“

Prach

„Alergie na prach mi zmizela poté, co jsem si v regresi prožila život dělníka, který pracoval na stavbě pyramid. Byl to otrok, který přežíval v nelidských podmínkách. V noci zima, ve dne příšerné horko, písečné bouře a neustálé prašné prostředí při práci s kameny. Nakonec uprchl a zemřel někde v poušti.“

Pyl květů a stromů

„Toho jsem se zbavila poté, kdy jsem si vybavila vzpomínku z dětství. Bylo mi asi 7, šla jsem ze školy a přepadla mě parta asi 12letých kluků. Povalili mě na zem a šlehali mě kopřivami hlava nehlava a utekli. Já zůstala s pláčem a pálivými bolestmi ležet uprostřed louky, kde kvetla spousta květin. Bylo krásné jaro, sluníčko, kvetly všechny stromy. Událost jsem úplně vytěsnila a vzpomněla si na ni až při regresi.“

Peří, roztoči

„Šlo o příběh muže středního věku, sedláka, který měl hospodářství. Statek, zemědělství a zvířata dávalo živobytí pro celou rodinu. Přišlo sucho, zemědělské plodiny uschly a vymřela i zvířata. Rodina neměla jídlo a všichni postupně umírali. Nejdříve jeho matka, pak děti a nakonec i žena. Měl obrovské pocity viny, že rodina zemřela kvůli němu, protože je neuživil. Nakonec našel na hnojišti slepici, ještě žijící, zabil ji a snědl. Jenže byla nemocná, on se od ní nakazil a s velkými bolestmi zemřel taky.“

„Už mi zbyla jen plísňová alergie a myslím, že letos přišel čas nechat jít i tuto.“

LUKÁŠ BERKA  - životní kouč

„V dětství "z ničeho nic" přišla klasická alergie na pyl.

Takže šup, Xyzal jak lentilky vždy v sezóně. Přijal jsem to.

Před 4 lety jsem si řekl "sakra, já nechci a prostě alergii mít nebudu." Udělal jsem opravdu silné rozhodnutí, zahodil prášky, začal chodit ven, začal jsem i žít zdravě... Jsou to spojené nádoby (tělo-mysl-duch).

No a hle, žádná alergie. Nyní bydlíme na vesnici, bříza hned naproti domu (na ty jsem prý nejcitlivější). Pche, nemá šanci :D“

Taky jste rozhodnutí zatočit se svým kýcháním a slzením nebo něčím jiným?

Jsou alergie ještě stále vaším tématem a cítíte, že nastal čas je propustit ze svého života? Pokud si s nimi nedokážete poradit sami, jsem vám k dispozici, společně nějaký způsob najdeme😉